Čeští Vietnamci nechtějí sociální stát, ale svobodné podnikání a méně byrokracie, říká Van Sang Tran

Čeští Vietnamci nechtějí sociální stát, ale svobodné podnikání a méně byrokracie, říká Van Sang Tran

Evropská unie není dravá a neumí zápasit se zbytkem světa, protože řada evropských podnikatelů je závislá na dotacích a nechtějí svobodné podnikání. Myslí si to Van Sang Tran, ředitel integračního centra, předseda politického hnutí Zdraví Sport Prosperita 2012. „Migrační pakt je jakoby zárukou pro migranty a převaděče lidí, že stačí, aby se dostali nelegálně na území EU, a Evropské unie se bude o ně dobře starat,“ myslí si Tran, který i letos kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátní listině Svobodných.

Když jste v roce 2019 poprvé kandidoval do Evropského parlamentu, chtěl jste se stát prvním vietnamským europoslancem. Tehdy jste podporu více než šedesátitisícové vietnamské komunity nezískal. Proč by to podle vás mělo být letos jinak? 

Od počátku jsem s tím počítal. Naše komunita je sice početná, ale počet lidí, kteří mají občanství je stále málo. Dnes po pěti letech mohu mít už víc lidí, ale pořád to není moje priorita. V roce 2019 jsem začínal politickou dráhu vstupem do eurovoleb, a dnes už mám zkušenosti z politiky. Současně jsem se před rokem stal předsedou našeho politického hnutí Zdraví Sport Vzdělání 2012. Naše hnutí má cca 80 zastupitelů ve všech krajích republiky. Z tohoto důvodu jsem přesvědčený, že dokážu oslovit voliče lépe než před pěti lety.

Proč je podle vás důležité, aby měla vietnamská komunita své přímé zastání v Evropském parlamentu? Chcete se soustředit na některé specifické problémy, které trápí příslušníky této komunity? Můžete být prosím konkrétní? 

Samozřejmě Vietnamců v Evropě je dle mého odhadu cca 500 tisíc až 700 tisíc, tak proč by neměla mít zástupce? A ano, chci se pustit do sociální a pobytové agendy v EU, jako stop nelegální migraci, a naopak vytvořit vhodné podmínky pro příjezd kvalifikovaných pracovníků i studentů ze zahraničí. Klidně si přiznejme, že Evropa stárne, a na důchody potřebujeme mladé lidí. Mně se na EU nelíbí vůbec povinné migrační kvóty, ani Green Deal. O těchto věcech vietnamská komunita v ČR má ponětí, protože jsme byli toho svědky s ukrajinskou komunitou. Elektroauta jsou také věci, nad kterými Vietnamcům zůstává rozum stát. Vždyť oni to jsou toho svědkem ve Vietnamu, kde jediná vietnamská firma vyrábí elektroauta, a nikdo to nekupuje.

Je možné vlastně očekávat, že by vietnamská komunita byla ve svých politických názorech více homogennější, než je většinová populace? Přece jen otevřeně hájíte pravicovou a eurospektickou politiku, ke které se lidé hlásí spíš v menšině… 

Ano, vietnamská komunita se v politice zajímá jen o pár základních témat. Něco jako podmínky v podnikání a příznivější podmínky pro pobyt cizinců, kteří zde pracují, studují nebo podnikají. Hájím hlavně zdravý rozum a politiku svobodného podnikání. Jsem pravicový a poté, co jsem převzal předsednictvo našeho hnutí, tak v tom pokračuji a šířím dál. Dle mého, nikdo z naší komunity nehájí sociální stát, ale zajímá je volnost v podnikání, aby mohli pracovat a nemuseli moc myslet na byrokracii. Jinak co se týče EU, jsem toho názoru, že EU zaostává a není ji už kam posunout, snaží se jen zbytečně věci regulovat. Nechme také, aby se mladí politici dostali do parlamentu. Konec konců, je to jejich budoucnost a oni si to mohou měnit dle svého!

Dlouhá léta stojíte v čele integračního centra. Jak jste se k této práci dostal a co vás na ní nejvíce naplňuje? 

Já jsem jediný zakladatel a skoro 10 let se tomu věnuji. Jelikož moje práce je o integraci a propojení vietnamsko-českých vztahů, tak vím přesně, jak to mezi Vietnamci a Čechy funguje. A funguje to úplně skvěle. Vietnamci skvěle vaří, Češi si pochutnávají a obě strany se mají rádi. Prostě láska prochází žaludkem po česku. Od začátku jsem měl jen malý cíl, že udělám integrační blog pro Vietnamce, a vysvětlit jim, jak a co kde funguje. Jenže jsem byl jediný, kdo to dělá. Po pár letech už jsem měl polovinu komunity na facebooku, a dnes mě lidé poznávají nejen v Čechách, ale také doma ve Vietnamu na ulici. Mě ta práce baví a dává smysl, protože jsem komunitu někam posunul. A bylo by to skvělé, kdyby měli svého politického zástupce.

Kdybyste se měl zamyslet nad fungováním Evropské unie jako celku, co byste jí vytkl především? A naopak, najdete něco, za co byste Evropskou unii mohl veřejně pochválit? 

Evropská unie jako od základu je určitě nejlepší řešení, jak spolupracovat na bázi hospodářství a lidského kapitálu. Vše ale zkazilo to, že začala nařizovat, co, kdo, jaký stát může dělat. Beru jen praxi, kde některé státy poskytovaly občanství za nákup nemovitosti v jejich státě. EU byla proti tomu a je konec éry zlatých víz. EU není ani dravá, neumí zápasit se zbytkem světa, protože i místní podnikatelé nejsou dost silní na globálním trhu, pokud žijí z dotací.

V poslední době se v rámci celé Evropské unie mluví o migračním paktu. Jak se na tuto debatu dívají příslušníci vietnamské komunity? Přestože se to nedá srovnávat, byli i Vietnamci ti, pro které se Česká republika stala novým domovem. Rezonuje toto téma ve vaší komunitě v této souvislosti třeba nějak jinak, než ve většinové populaci? 

Migrační pakt jde mimo chápání naší komunity. Víme, že EU je štědrá, ale přece zde potřebujeme více pracujících cizinců nebo studentů. Potřebujeme v EU hlavně ty, kteří mají motivaci se někam stěhovat, naučit se tam a pracovat. To se EU nepovedlo. Ten pakt je jakoby zárukou pro migranty a převaděče lidí, že stačí, aby se dostali nelegálně na území EU, a bude se o ně dobře starat. Přitom si na důchod musejí Češi půjčovat. Tak tohle mi přijde jako úplný úlet.

Velkým tématem těchto voleb je také diskuse o evropské zelené politice. Kdyby bylo na vás, měl by se Green Deal pouze nějak parametricky upravit, nebo od základu zrušit? 

Řeknu to jednoduše. Celý Green Deal bych zrušil. Potom postupně bych implementoval drobné změny a podmínky, aby se vyzkoušelo, jak to jde v praxi. Jako udělat si balíček Green Deal a říct, že do 20 let se to musí udělat, je šílené.

Velkou emoci vyvolává také debata o povinném zavedení eura. Sám jste podnikatel, jak se k této problematice stavíte vy? 

V době, kdy EU není silná ani svou politikou, ani hospodářstvím, ani bezpečností, tak bych euro nezavedl. S korunou nemám problém, a klidně bych s ní platil dalších 50 let.

Převzato z Parlamentních listů

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tran Van Sang

Tran Van Sang

Ing. Tran Van Sang, pod přezdívkou Sangu, je zastáncem lidského práva v demokratickém státě. Je velmi pravicový a demokratický politik. Narodil se ve Vietnamu, ale do ČR přiletěl v deseti letech. Celé dětství strávil ve městě Most. Tam vystudoval vysokou školu a do Prahy jel pracovat na integračních projektech v neziskovém sektoru. V roce 2016 založil integrační centrum pro Vietnamce po celé ČR a EU. Ročně Sanga na sociální síti sleduje sta tisíce cizinců. V roce 2019 kandidoval za Hnutí Zdraví, Sport ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2023 převzal předsednictvo Hnutí a přejmenoval na Hnutí Zdraví, Sport, Vzdělání 2012. Profesní kariéra: – Pracoval jako koordinátor integračních projektů. – Založil integrační centrum pro Vietnamce v ČR. – V současné době je podnikatelem, a ředitelem svého integračního centra SANGU SRO. Politické priority: 1. Reforma cizineckého práva: Sangu prosazuje mírnější přístup ke pracujícím cizincům, umožnit jejich ekonomický činnost více rozvíjet na území, což jednoznačně bude přispívat do rozpočtu ČR. A naopak zpřísnit nelegální migraci a žadatele o azyl na území EU i ČR. 2. Vzdělání: ČR se stává multikulturní zemí, a je dobré měnit rámcový program vzdělání postupně. Měli bychom se učit od ostatních států a aplikovat co nejdříve do našeho školství. 3. Mezinárodní vztahy: Chce aby ČR měla neutrální postoj i zahraniční politiku. Je třeba zamyslet na budoucí vývoj světového řádu, a postavit ČR do pozice šikovného diplomata. Zajímavost: Sangu je Čechem od svých 29ti let (v r. 2014), nepije pivo ale rád si dá Slivovici. Motto: „Pomoc lidem v nouzi, a vrátí se ti to jako pocit štěstěny“

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Tran Van Sang

Tran Van Sang

Ing. Tran Van Sang, pod přezdívkou Sangu, je zastáncem lidského práva v demokratickém státě. Je velmi pravicový a demokratický politik. Narodil se ve Vietnamu, ale do ČR přiletěl v deseti letech. Celé dětství strávil ve městě Most. Tam vystudoval vysokou školu a do Prahy jel pracovat na integračních projektech v neziskovém sektoru. V roce 2016 založil integrační centrum pro Vietnamce po celé ČR a EU. Ročně Sanga na sociální síti sleduje sta tisíce cizinců. V roce 2019 kandidoval za Hnutí Zdraví, Sport ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2023 převzal předsednictvo Hnutí a přejmenoval na Hnutí Zdraví, Sport, Vzdělání 2012. Profesní kariéra: – Pracoval jako koordinátor integračních projektů. – Založil integrační centrum pro Vietnamce v ČR. – V současné době je podnikatelem, a ředitelem svého integračního centra SANGU SRO. Politické priority: 1. Reforma cizineckého práva: Sangu prosazuje mírnější přístup ke pracujícím cizincům, umožnit jejich ekonomický činnost více rozvíjet na území, což jednoznačně bude přispívat do rozpočtu ČR. A naopak zpřísnit nelegální migraci a žadatele o azyl na území EU i ČR. 2. Vzdělání: ČR se stává multikulturní zemí, a je dobré měnit rámcový program vzdělání postupně. Měli bychom se učit od ostatních států a aplikovat co nejdříve do našeho školství. 3. Mezinárodní vztahy: Chce aby ČR měla neutrální postoj i zahraniční politiku. Je třeba zamyslet na budoucí vývoj světového řádu, a postavit ČR do pozice šikovného diplomata. Zajímavost: Sangu je Čechem od svých 29ti let (v r. 2014), nepije pivo ale rád si dá Slivovici. Motto: „Pomoc lidem v nouzi, a vrátí se ti to jako pocit štěstěny“

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31