Čeká nás vytěsnění akcionářů ČEZu?

Čeká nás vytěsnění akcionářů ČEZu?

ÚHEL POHLEDU – Čas od času se stane, že významný politik nebo jiná osobnost ovlivní svým výrokem finanční trh. Takové události se běžně označují jako „market-moving event“ nebo v češtině „událost ovlivňující trh“. V kontextu politiky to může být i „politická intervence“. Variantou na politickou intervenci je situace, kdy významný akcionář ovlivní svým výrokem cenu akcií své vlastní společnosti. To už se obvykle označuje jako „insider impact“ nebo „ovlivnění trhu zevnitř“. Takový akcionář má totiž nejspíš přístup k důvěrným informacím o společnosti, a pokud svým veřejným výrokem třeba i nezáměrně způsobí změny v ceně akcií, říká se tomu přímočaře „tržní manipulace“. A pokud by šlo o záměrnou snahu ovlivnit cenu akcií kvůli vlastnímu prospěchu, je už tato situace ve většině zemí považována za nezákonné „zneužití vnitřních informací“ neboli insider trading a je vyšetřována komisí pro cenné papíry. Z tohoto krátkého přehledu je vidět, že jakákoliv manipulace s cenami cenných papírů a jiných investičních aktiv je velmi citlivá věc, protože může mnoha lidem na základě jediné věty přihrát zisky a mnoha lidem naopak peníze sebrat.

A logicky zvlášť citlivé jsou na politická prohlášení akcie energetické skupiny ČEZ. Zaprvé proto, že se jedná o nejčastěji vlastněnou akcii Čechy. A zadruhé proto, že český stát v této skupině drží 70% podíl. Takže jako majoritní akcionář ovlivní cenu akcie velmi snadno. A ve středu se do ČEZu začal strefovat Andrej Babiš, který se podle aktuálních průzkumů pravděpodobně stane za rok po parlamentních volbách novým premiérem. Cena akcií ČEZu ihned na základě jeho výroků vyskočila nad 920 korun. Nakonec sice ČEZ zase o část zisků přišel, ale ještě o pár hodin později se stále obchodoval téměř o 3 % výš než o den dříve.

Co vyvolalo tohle pozdvižení? Andrej Babiš řekl agentuře Bloomberg, že bude chtít vykoupit minoritní akcionáře ČEZu. Na transakci by Babiš použil dividendy, které firma odvádí státu jako většinovému akcionáři. Přitom výnosy z těchto dividend slouží k financování už tak silně deficitních státních rozpočtů, takže to není tak, že by by Andrej Babiš „objevil“ nějaký nový příjem – jenom by tyto peníze chyběly jinde. Otázka „kde na to vzít“ tedy zůstává nevyřešena. Nicméně akcie ČEZu ihned začaly růst díky sázkám na to, že stát nabídne při výkupu akcií od minoritních akcionářů štědrou odměnu. Inspiraci by Babiš mohl najít v podobném kroku francouzské vlády v případě společnosti Electricite de France (EdF).

Babiš v rozhovoru pro Bloomberg dodal, že stát by nařídil nižší ceny elektřiny. Bohužel to je podobný popis, jako když Hurvínek popisuje válku. Problém je ten, že ceny energií na evropském trhu se určují hlavně na energetické burze v Lipsku. A protože Německo masivně tlačí na zezelání energetiky, což vyžaduje mohutné investice, tlačí to nahoru ceny energií na německém i na českém trhu. Velikost podílu ČEZu, kterou bude v rukou držet český stát, na tom změní jen málo. ČEZ musí ze zákona postupovat s péčí řádného hospodáře a ve prospěch všech akcionářů. Nižší ceny elektřiny nejde ze zákona nařídit – stát by ztrátu musel ČEZu dorovnat. Alternativně by nižší ceny musel dorovnat koncovým spotřebitelům. A garantuji vám, že v obou případech by se se zlou potázal u Evropské komise, protože cílem Evropské komise je zdražení energií. Proto přeci zavádí emisní povolenky. Komise dražší energie chce. Levnější energie nechce – a Andrej Babiš nyní chce nařídit proti plánům Komise levnější energie. To zní jako hustokrutopřísný spor.

Objektivně vzato, budování nových jaderných bloků skutečně bude taková šichta, že porostou snahy politiků dostat ČEZ pod plnou kontrolu státu. Francouzský recept je zřejmý. Tamní stát dobrovolným výkupem nejdříve zvýšil svůj podíl v EdF z 83 % na 97 % a následně zbylé akcionáře vytěsnil. Minoritních akcionářů ČEZu je u nás 150 tisíc. Další desítky tisíc lidí nedrží akcie ČEZu přímo, ale kupříkladu skrze podílové listy podílových fondů (a často ani nevědí, že konečným podkladových aktivem, do kterého skrze fond investují, je právě ČEZ). Dohromady drží v ČEZu 30% podíl.

Stát ale pořád není schopen rozhodnout se, co chce. Kolem toho, zda má stát plně ovládnout ČEZ, nebo ne, neustále přešlapuje. V posledních čtvrtletích už to zvažovala současná vláda Petra Fialy. Nestalo se to. Navíc byla zavedena daň z nadměrných zisků, kdy je ČEZ (spolu s bankami) trestán za to, že v určitém období hospodařil s většími zisky, než bývalo obvyklé. Nyní o plném ovládnutí ČEZu ze strany státu hovoří možný budoucí premiér.

Takže: Pokud jste akcionářem ČEZu, připravte se, že o akcie nejspíš dříve či později přijdete.

Převzato z Echo24.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31