Brusel s Fialou chtějí provalit velké tabu. Kdo všechno uvidí do vaší peněženky? A dozvíme se i plat Moravce?

Brusel s Fialou chtějí provalit velké tabu. Kdo všechno uvidí do vaší peněženky? A dozvíme se i plat Moravce?

Evropská unie i kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje, že provalí jedno velké tabu. Nová směrnice EU o transparentnosti odměňování totiž zavádí několik povinností pro zaměstnavatele s cílem snížit rozdíly v odměňování žen a mužů. Nejpozději od června 2026 budou muset zaměstnavatelé uvádět výši mzdy či platové rozmezí již v inzerátech a nebudou moci vyžadovat informace o předchozím příjmu uchazeče. A český kabinet nelení a na Ministerstvu práce a sociálních věcí už připravuje implementaci této směrnice již do příští chystané novely zákoníku práce.

Kromě toho, že podle nové unijní směrnice budou muset zaměstnavatelé uvádět platové rozmezí již v pracovních inzerátech a nebudou se smět ptát uchazečů na předchozí mzdy, nově by měli mít zaměstnanci právo znát úroveň svého platu vůči kolegům na podobných pozicích. Hromada dalších papírů pak čeká především na firmy s více než 250 zaměstnanci, které budou muset povinně pravidelně zveřejňovat údaje o rozdílech v odměňování. V případě, že kontrolní úřady zjistí nepřiměřené rozdíly, mohou iniciovat hloubkovou kontrolu.

Proti tomuto návrhu se rezolutně jako první postavil Libor Vondráček, předseda Svobodných. „Svobodní jsou zásadně proti takovýmto zásahům do svobody podnikání a proti vytváření další byrokratické zátěže pro naše podnikatele, kteří kvůli naší i unijní přeregulovanosti a drahým energiím mohou jen těžko konkurovat okolnímu světu,“ uvedl Vondráček.

„Jestli se někoho má týkat zveřejňování platu, pak jsou to státní zaměstnanci, tedy lidé, které živíme z našich daní, jako Václav Moravec a spol. Povinnost pro soukromé firmy je kolektivistický nesmysl, který vyjadřuje naprostou neúctu aktuálních tvůrců předpisů ke svobodě podnikání. Není náhoda, že tito lidé přehlížejí rozdíl mezi tím, co je věc veřejná a co soukromá, takže kromě tohoto prosazují kvóty na ženy ve vedení firem a podobně nemarxistické výstřelky,“ nebral si servítky předseda Svobodných.

Přestože konkrétní podoba implementace evropské směrnice není ještě jistá, kabinet Petra Fialy (ODS) již koncem roku 2022 schválil Akční plán rovného odměňování žen a mužů na období 2023–2026, který mimo jiné osahuje také projekt „Rovná odměna“ vytvořený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle vládního materiálu je tento projekt zaměřen na řešení rozdílů v odměňování žen a mužů v České republice, kde genderová mezera v platech stále dosahuje přibližně 18,9 %.

Podle tohoto akčního plánu by zaměstnavatelé měli analyzovat spravedlnost odměňování ve firmách pomocí nástroje Logib, který kromě vzorových ustanovení pro kolektivní smlouvy podporující sociální dialog obsahuje také metodiky a audity, jež identifikují potenciální nerovnosti v odměňování. Naopak pro zaměstnance pak bude určena „kalkulačka férového výdělku“, která má pomoci jednotlivcům zjistit očekávanou mzdu pro určité pozice s ohledem na kvalifikaci a lokalitu.

V neposlední řadě myslí projekt také na státní správu, protože zahrnuje vzdělávání státních zaměstnanců a vývoj metodik pro kontroly rovného odměňování ve spolupráci s inspekcí práce a kanceláří veřejného ochránce práv.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31