„30 let svobody? Máme na víc!“ Svobodní varují před ztrátou svobod, za které se v roce 1989 bojovali, a Green Deal vidí jako zlom ne/svobody

„30 let svobody? Máme na víc!“ Svobodní varují před ztrátou svobod, za které se v roce 1989 bojovali, a Green Deal vidí jako zlom ne/svobody

V předvečer výročí 17. listopadu přicházejí Svobodní s ostrou kritikou současného politického vývoje, který podle nich vede k postupné erozi individuálních svobod, za něž se v roce 1989 bojovalo. Předseda strany Libor Vondráček upozorňuje, že mnoho opatření posledních let připomíná spíše snahy o centralizovanou kontrolu než svobodu a nezávislost, které si Češi po pádu komunismu vybojovali. Prstem přitom ukazují Svobodní hlavně na Green Deal, který prý před pěti lety symbolicky utnul svobodná léta u nás, krátce po 30. výročí od sametové revoluce.

30 let svobody? Máme na víc!“ shrnuje jejich přesvědčení, že dosažená úroveň svobody by neměla být brána jako konečná. „Před pěti lety, symbolicky krátce po 30. výročí sametové revoluce, utnula Evropská zelená dohoda, tzv. Green Deal, 30 let svobody u nás. Místo aby se politika zaměřila na rozumné kroky k ochraně přírody, vidíme snahy o masivní a finančně náročné regulace, které lidem ztěžují život. Na nesvobodný zelený plán EU navázala velmi brzy covidová diktatura po roce 2020,“ uvádí Vondráček.

„Svoboda projevu, svoboda rozhodování o vlastním těle nebo svoboda ekonomická jsou dnes relativizovány způsobem, který by si ještě před několika lety málokdo dokázal představit,“ zdůrazňuje Vondráček a upozorňuje na znovu rostoucí moc centrálních úřadů.

„Je pro nás nepřijatelné, aby lidé měli strach vyslovit svůj názor jen proto, že by se jim to mohlo vymstít,“ říká Vondráček a varuje, že se v Česku rozmáhá kultura, v níž nepohodlné názory často narážejí na odsuzování a umlčování. Kritizuje rovněž současné trendy, kdy je záměrně komplikováno podnikání nebo svobodné rozhodování o vlastním majetku. „Když musíš platit televizi, na kterou nekoukáš, když 61 % své pracovní doby pracuješ na stát, protože daňové břemeno zaměstnance s průměrným platem je právě 61 %, když kvůli ekopolitice nedosáhneš na vlastní dům – to vše jsou příklady toho, kam jsme jako společnost došli,“ říká Vondráček.

Svobodní zároveň zpochybňují, že by demokracie dostatečně chránila svobodu, což opírají například o to, že strany, které se dnes u nás i ve světě samy označují za demokratické (např. Demokraté v USA) mají tendenci svobodu omezovat.

I proto se Svobodní dlouhodobě hlásí k osobnostem starší české historie, které podle nich představují ideály svobodné společnosti. „Karel Havlíček Borovský, Tomáš Baťa a Alois Rašín jsou pro nás vzory lidí, kteří nebojovali pouze pro svůj prospěch, ale za svobodu, prosperitu a nezávislost celé společnosti včetně budoucích generací,“ vysvětluje Vondráček. Tyto postavy podle něj dokazují, že svoboda a odpovědnost nejsou protiklady, ale spojené nádoby, které vedou k ekonomickému růstu a společenské stabilitě.

Na 17. listopadu Svobodní připravili sérii akcí, kde budou připomínat nejen události roku 1939 a hodnoty, které byly v roce 1989 znovu získány, ale i potřebu bránit tyto hodnoty dnes. „Boj za svobodu a odpovědnost jednotlivce nikdy nekončí,“ uzavírá Vondráček.

17. listopad bude plný zajímavých akcí a Svobodní se rozhodli se s Vámi podělit o jejich harmonogram. Rádi se s Vámi na vybraných akcích potkáme.

Heslem tohoto dne je pro nás: „30 let svobody? Máme na víc!“ Tím chceme upozornit na fakt, že nejméně od 30. výročí událostí roku 1989, zejména od roku 2020 u nás dochází k nebezpečné relativizaci svobod, které do té doby byly nedotknutelné. Týká se to zejména svobody projevu, svobody nakládání s vlastním tělem, i všech svobod, které narušuje v roce 2019 zveřejněný unijní Green Deal.

Program 17. 11. 2024:

8:30 Hlávkova kolej (položení květiny) od 9:00 oficiální program
10:30 Národní třída
(položení květiny)
11:30 Vyšehradský hřbitov Svobodná procházka v den boje za svobodu a demokracii
12:30 Vyšehradský hřbitov 280. výročí osvobození od Pruské armády

Děkujeme těm, co se před 35 a 85 lety postavili za svobodu pro sebe i pro budoucí generace.

Odklon od vlády jedné strany byl jednoznačně krokem správným směrem, ale můžeme si dovolit dělat tolik krůčků zpět? Dnes nás bohužel o svobodu připravují ti se, kterými se shodujeme, že v režimu před rokem 1989 bychom žít nechtěli. Proto v den svobody a demokracie hlásíme ke vzorům z dávnější historie naší země.

Karel Havlíček Borovský, Tomáš Baťa a Alois Rašín, to jsou lidé, kteří nás dnes inspirují a jsou podle nás nositeli hodnot pro nás nedůležitějších: Svoboda, Prosperita a Nezávislost.

Odkazu bojovníků za svobodu, známých i méně známých z našich dějin, se tak bude od rána věnovat náš program během 17. 11. 2024. Z úcty k našim předkům se zavazujeme usilovat o svobodu pro naše děti. Boj za svobodu a odpovědnost jednotlivce nikdy nekončí.

Při pohledu na počínání tzv. demokratických stran, včetně Demokratické strany v USA, upozorňujeme také na fakt, že svoboda a demokracie neznamenají totéž.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31